Kyselky a minerální prameny
Kyselky
a minerální prameny



Kdybych já měl 53 minuty nazbyt, řekl si Malý princ, šel bych docela pomaloučku ke studánce ... (Antoine de Saint-Exupéry)


Pramenopis - aneb o kyselkách a jiných minerálních vodách

Pokud se chcete dozvědět, co je kyselka, smradlavka, nebo minerální voda, tak jste tady správně a čtěte dál.

Minerální voda je ten nejobecnější pojem pro ne úplně obyčejnou vodu, který je přesně definovaný zákonem. Podle dřívější definice musí minerální voda v přirozeném stavu obsahovat aspoň 1000mg něčeho v 1 litru. Tím něčím může být CO2, H2S a nebo rozpuštěné pevné látky (např. Na+,K+,Cl- apod.). V případě Fe2+ stačí jen 10mg/l. Dokonce i obyčejná voda může být považována za minerální, pokud její teplota přesahuje 20oC (termální voda), nebo pokud její radioaktivita přesahuje 1500Bq/l (radioaktivní voda). Podle novějšího zákona (upraveného dle požadavků EU) pak může být za minerální vodu považována prakticky jakákoli přírodní voda.

Uhličité prameny - kyselky.

Kyselky se vyznačují zvýšeným obsahem rozpuštěného CO2, který ve vodě vytváří bublinky a způsobuje její charakteristickou kyselost. CO2 se do vody dostává jako produkt postvulkanické činnosti v zemské kůře. Vystupuje typicky z hloubek kolem 25-30km, zpravidla v místech, kde se kříží několik tektonických zlomů. Když se dostane do vrstev obsahujících vodu, rozpouští se v ní za vzniku kyseliny uhličité, která mnohem účinněji reaguje s okolními horniny než prostá voda. Proto kyselky obsahují větší množstí rozpuštěných látek než normální vody. Podle typu podloží je v kyselkách obsažen hlavně vápník (na vápencích, dolomitech a vápnitých pískovcích), sodík a draslík (na žulách, rulách a svorech) a hořčík (na čedičích, amfibolitech a hadcích). Pokud kyselka obsahuje větší množství železa (a to bývá celkem časté), pak mluvíme o železité (červené) kyselce.

Kyselky, které neobsahují železo, nejsou tak časté, jako kyselky železité. U nás se vyskytují především v západních Čechách (Slavkovský les, Tepelská vrchovina), nalezneme je ale i na Moravě v Bílých Karpatech nebo v Teplicích nad Bečvou. Jako příklad můžeme uvést Devátou kyselku I a II nebo Grünskou kyselku z oblasti Slavkovského lesa.

Železité prameny - červené kyselky

Pokud kyselka obsahuje větší množství železa, pak jde o kyselku železitou (červenou). V normální vodě se železo rozpouští poměrně obtížně. Jeho intenzivnějšímu rozpouštění v kyselce částečně napomáhá přítomnost CO2, v hlavní míře pak především kyselina sírová, která se do vody dostává rozkladem sulfidických rud (pyrit). I když je obsah železa v kyselkách většinou poměrně nízký (obvykle do 10mg/l), výrazně se projevuje při výtoku, kdy dvojmocné železo oxiduje na trojmocné. Výsledkem pak jsou výrazné rezavé povlaky, které se často táhnou několik desítek i stovek metrů po proudu. Pokud je povrch červené kyselky v klidu, tvoří se na něm duhová železnatá krusta, která se na první pohled podobná oleji. Při rozvlnění hladiny se ale rozpadne na menší destičky, které se již nedokážou spojit zpět. Železitá voda sama o sobě by měla poměrně nepříjemnou svíravou chuť. Jen přítomnosti CO2 a jeho výrazné a lahodné chuti vděčíme za to, že červené kyselky chutnají zpravidla výtečně.

Červené kyselky jsou charakteristické hlavně pro oblast západních Čech, kde jich nalezneme velké množství. Často jde o přírodní prameny, u kterých nejvíce vyniknou zrzavé povlaky vysráženého železa. Krásnými představitely jsou třeba Bedřichův pramen v Českém lese, Zahrádecká kyselka v Tepelské vrchovině či Kančí pramen ve Slavkovském lese.

Sirné prameny - smradlavky

Sirné vody místo lahodného CO2 obsahují nepříjemně zapáchající H2S (sirovodík). Vznik sirných vod je poměrně složitý proces. První podmínkou je, aby ve vodě byly rozpuštěné sírany. Ty se do ní dostanou chemickým rozkladem pyritu, který je obsažen v sulfidických rudách. Druhou podmínkou je, aby voda přišla do styku s organickými látkami. V usazených horninách (pískovec, jílovec, břidlice) se jedná především o fosilní látky jako je ropa a zemní plyn, v krystalických horninách (žula, rula, svor, fylit) pak může jít o látky vznikající v rašeliništích a slatiništích, výjimečně i vzniklé rozkladem listí a jehličí. Přítomnost organických látek umožňuje život sirným bakteriím, které při svém metabolismu rozkládají rozpuštěné sírany - odnímají z nich k životu nezbytný kyslík. Jako odpadní produkt pak vzniká sirovodík, který se následně rozpouští ve vodě. Protože sirné vody vznikají většinou v nevelké hloubce, je proces dále ovlivňován např. teplotou, srážkami, přítokem povrchových vod ap., což vede k poměrně velké proměnlivosti obsahu H2S. Sirné prameny se, kromě zápachu, projevují přítomností sirných bakteriálních kolonií. Přimo u výtoku se objevují černé povlaky bakterií redukčního prostředí, o něco dále pak bílé povlaky bakterií oxidačního prostředí. Vzácně se objevují i fialové kolonie bakterií rodu Chromatium.

Sirné prameny se u nás hojně vyskytují především v oblasti moravských Karpat. Hezky upravený a vydatný sirný pramen nalezneme třeba v Bílé v Beskydech, větší množství drobných pramenů pak ve Vizovických vrších (Podhradí, Bič ap.) V Čechách jsou sirné prameny ojedinělé - za zmínku stojí vydatný pramen v bývalých lázních Fořt.

Slané prameny - slanice

Přirozené slané prameny u nás v současné době nevyvěrají (možná snad s výjimkou sirno-slaného pramene Slanica u Napajedel). Dříve se snad takové prameny vyskytovaly u města Slaný, které je po nich pojmenované. Slanice jsou čerpány z vrtů z poměrně velkých hloubek. Mají mořský původ a vznikly uvězněním mořské vody v usazených horninách v době jejich sedimentace. Protože jde v podstatě o "archivní" mořskou vodu, obsahují hlavně soli, které jsou běžné i v dnešní mořské vodě - tedy soli obsahující Cl, Na a I. Voda je obvykle obohacena o CO2, který se do ní dostává podél puklin z větších hloubek, takže v podstatě jde o kyselky se zvýšeným obsahem solí. Z některých vrtů tak natlakovaná voda vytéká i samovolně.

Slanice se u nás vyskytují v okolí Luhačovic, na Poděbradsku v Lounech můžeme ochutnat pramen Luna. Zajímavý pramen nalezneme i u Mlékosrb, kde z pumpy, která je osazená na starém vrtu, samovolně vytéká kyselka s až nepříjemně slanou příchutí.

Železnaté prameny

Pokud prostá voda obsahuje větší množství železa, pak mluvíme o železnaté vodě. Na rozdíl od železitých kyselek mají nepříjemnou svíravou chuť a bývají často nepitelné. Červené zbarvení na výtoku je o proti kyselkám více temné a netvoří kompaktní povlaky. Železnaté prameny nejsou (až na zvlášť zajímavé případy) na těchto stránkách popsány.

Železnaté pramemy u nás po různu vyvěrají na řadě míst a nejsou vázány na tektonické zlomy. Pro příklad je možné uvést známý pramen na Bílém Kříži v Beskydech, nebo prameny v bývalých lázních Šternberk u Slaného.

Síranové prameny - hořčenky

Jedná se o s výraznou hořkou chutí a projímavými účinky vznikají louhováním zvětralin s obsahem síry (sádrovec, anhydrit), nebo chemickým rozkladem sulfidů (pyrit) v prosakující srážkové vodě. Hlubší vrstvy pak musí být tvořeny nepropustnými hornimani (jíly), aby docházelo k akumulaci vody. Síranové vody samy na povrch nikde nevyvěrají a čerpají se z mělkých studní. Voda neobsahuje žádný CO2.

Typickým představitelem je u nás dobře známá Šaratice a Zaječická hořká. Volně přístupný pramen, studna nebo vrt, kde by bylo možné ochutnat síranovou vodu přímo od zdroje, u nás není.

Termální prameny - termály

Za termální vodu je (podle zákona) považována jakákoli voda, která je teplejší než 20oC. Do této kategorie tedy spadají jak vcelku nezajímavé prameny s vlažnou obyčejnou vodou (Pravřídlo), tak např. horké tryskající kyselky (Vřídlo). Vznik termálních pramenů je podmíněn zemskými zlomy, které musí být natolik průchodné, aby jimi ve velkých hloubkách ohřátá voda, mohla vystoupit tak rychle, aby nedošlo k jejímu ochlazení. Voda může a nemusí být obohacena o CO2. V našich podmínkách ovšem voda bez CO2 nikde nevystupuje k povrchu tak rychle, aby měla u pramene nějakou závratnou teplotu. Zajímavé tak jsou především horké kyselky, které u nás nalezneme v Karlových Varech. Nejznámějším pramenem je pak jistě Vřídlo s teplotou 73oC.

Radioaktivní prameny

Protože se jedná v podstatě o normální vodu, která pouze vykazuje vyšší obsah radia 222Rn (což nelze lidskými smysly zaznamenat), tak na těchto stránkách radioaktivní prameny popsané nejsou. Nejznámější naše radioaktivní prameny jsou zřejmě v lázních Jáchymov, přírodní prameny lze nalézt třeba v okolí Nového Města pod Smrkem.






TOPlist


Náhodná kyselka :
Pirátův pramen


Kde je něco nového :
Plesenská kyselka
Nezdenická kyselka
Záhorovická kyselka
Svatojosefský pramen (Kersko)
Agnes
Služetínská kyselka
Grünská kyselka
Novoveská kyselka
Aloiska
Sirný pramen (Lipová)


Nejlépe hodnocené :
Panská kyselka
Ottovka
Malý Bublák
Devátá kyselka I
Bedřichův pramen
Zahrádecká kyselka
Kosí kyselka
Záhorovická kyselka
Hanovské kyselky
Otročínská kyselka


Abecední seznam kyselek:

Agnes
Alexandřin pramen
Aloiska
Amálka
Ambrožovy prameny
Anita
Annamariánský pramen
Antonínův pramen
Balbínův pramen
Bánovská kyselka
Barochova kyselka
Bažantnice
Bedřichův pramen
Bělov
Beranovská kyselka
Bič
Bočkův pramen
Bratřejov
Brtná I
Brtná II
Brumov-Bylnice
Břetislav
Březolupy
Březová (vrt)
Březovská kyselka
Bublák
Büllowův pramen
Císařský pramen
Czerniawa-Zdroj
Čeliv
Číhaná
Čiperka
Čtenice
Devátá kyselka I
Devátá kyselka II
Děvín I
Děvín II
Děvín III
Dolní Částkov
Dolní Paseky
Doubrava
Dřevohryzská kyselka
Eliščin pramen
Farská kyselka
Felicitas
Ferdinandův pramen
Fořt
František
Galašův pramen
Gizela a Rudolf
Glauber I
Glauber II
Glauber III
Glauber IV
Grünská kyselka
Hadí pramen
Hájenský pramen
Hajného kyselka
Hanácká kyselka
Hanovské kyselky
Hartoušovská kyselka
Helena a Viktor
Heliga
Hluboká
Holubínská kyselka
Hovězí
Hronovská kyselka
Hublův pramen
Chropyně - Ječmínek
Chudeřice
Ida
Janáčkova kyselka
Jasenná
Jedlová
Jesenická kyselka
Jezevčí kyselka
Jindřichův pramen
Jindřichův pramen
Jordán
Julinka a Jan
Jurikův pramen
Kančí pramen
Karolinin pramen
Kladňačka
Klášterecký pramen
Kokašice
Koňská kyselka
Kopanina
Korunní kyselka
Kosí kyselka
Kramolínské kyselky
Kravácká kyselka
Kristiánův pramen
Kropáčův pramen
Křepkovická kyselka
Křížový pramen
Křovištní kyselka
Kuželůj Vesník
Kyselecký hamr
Kyselka
Kyselka Horka
Kyselka Křivce
Leimbruck
Lesní pramen
Libušin pramen
Lipová
Liščí prameny
Loučský pramen
Loza
Luční pramen
Luční pramen
Luisin pramen
Luková
Lukovská kyselka
Luna
Malý Bublák
Medvědí pramen
Mlékosrby
Mlýnská kyselka
Mlýnský pramen
Moravická kyselka
Mostek
Moštěnka
Myší pramen
Natálie
Nezdenická kyselka
Nezdická kyselka
Nové Dvory
Novoměstská kyselka I
Novoměstská kyselka II
Novoměstská kyselka III
Novoveská kyselka
Nový Kostelní pramen
Nový pramen
Obecní kyselka
Ochodníčkovská
Ochozská kyselka
Ondrášovka
Oriona
Ostrá voda
Ostrožská Nová Ves
Otročínská kyselka
Ottovka
Ottův pramen
Paličská kyselka
Palliardi
Panošova studánka
Panská kyselka
Pěkovická kyselka
Petrov
Pirátův pramen
Pístovské kyselky
Plesenská kyselka
Podhorní kyselka
Podlesí
Pochlovická kyselka
Posečský trojpramen
Praga
Pramen Dorotka
Pramen Dr.Šťastného
Pramen Hohenlohe (Zámecký)
Pramen Jana Adama z Lichtenštejna
Pramen Karel
Pramen Karla IV.
Pramen Knížete Václava
Pramen Petr
Pramen sv.Jiří
Pramen sv.Josefa
Pramen sv.Václava
Pramen sv.Víta
Pramen Svobody
Pramen Štěpánka
Pramen Věra
Prameník
Pravřídlo
Predpoloma
Prelátův pramen
Prusíkův pramen
Prutovka
Radiovka
Reitenbergerův pramen
Riegrův pramen
Richard
Romana
Rudická kyselka
Rudolfův pramen
Rusalčin pramen
Rybářská kyselka
Rybářská kyselka
Sadka
Sadový pramen
Salajna
Salajna (Obecní)
Selenin pramen
Seninka
Sirčena (Březůvky)
Sirčena (Podhradí)
Sirkovica
Sirkovica (Strání)
Sirkovica (Zádveřice)
Sirkovica (Želechovice)
Sirná studánka
Sirná studánka (Mikulůvka)
Sirné prameny
Sirný pramen (Bratřejov)
Sirný pramen (Lipová)
Sirný pramen (Luhačovice)
Sirný pramen (Pradliska)
Sirný pramen (Veřovice)
Skalná
Skalní pramen
Slanica
Slanice
Sluneční pramen
Služetínská kyselka
Smolina
Smraďačka
Smraďavka (Čeložnice)
Smraďavka (Leopoldov)
Smradlavka
Smradlavka (Veletiny)
Solný pramen
Srnčí pramen
Stanislav
Stanovnica
Studánka lásky
Studený pramen
Svatojánský pramen
Svatojosefský pramen (Kersko)
Svatovítská kyselka
Swieradow-Zdroj
Šabinská kyselka
Španie
Štengar
Štěpánka
Štolní kyselka
Štolní kyselka
Tachov
Těšíkovská kyselka
Trnkův pramen
Tržní pramen
Tučín
U Antoníčka
U Mařáků
U Pístovského mlýna
U Polního mlýna
Úbočská kyselka
Uhliska
V Prdlavé louce
Valašské Klobouky
Velké Karlovice I
Velké Karlovice II
Velký Ořechov
Velký Osek
Vidovy
Vincentka
Vincentův pramen
Viola
Vlčí prameny
Vlkovická kyselka
Vřesovice
Vřídlo
Výrovka
Vyškovecká kyselka
Výškovická kyselka
Za školou
Záhorovská kyselka
Zahrádecká kyselka
Zaječí pramen
Zaječice - sirnatý
Zaječice - železnatý
Zaječická hořká
Zámecký pramen - dolní
Zámecký pramen - horní
Záprtkovica
Zátorská kyselka
Zhořecká kyselka
Zrzávka
Žandovská kyselka
Žebletínská kyselka
Železitý pramen
Železitý pramen (Louny)
Železnatý pramen
Železnatý pramen
Žižkův pramen