| Sirný pramen nalezneme na jižní Moravě u obce Čejč. Obsahuje neobvykle velké množství sirovodíku a je též neobvykle upraven, když je zachycen ve zděné studně/šachtě, která je zabudována přímo do koryta Čejčského potoka. Zajímavé je, že i když se jedná pravděpodobně o nejsmradlavější sirný pramen u nás, tak zrovna jeho název se zápachem nijak nesouvisí, i když takové pojmenování je u sirných pramenů v této oblasti zvykem. Název souvisí pravděpodobně s německým slovem Heilige,tedy svatá voda.
Bohatá a zajímavá je též historie pramene. Po poslední době ledové se zde totiž v pánvích s nepropustnými dny vytvořila přírodní bezodtoká jezera. Některá z nich existovala až do 19.století. Jde o jezera u Kobylí, Terezína, Šardic a též o jezero Bezedňák u Čejče. Kobylské jezero bylo veliké téměř deset čtverečních kilometrů a mělo hloubku až deset metrů. Čejčské bylo menší, o to ale mělo větší obsah minerálních látek, takže je uváděno jako slané. Zmiňuje se o něm již známý propagátor minerálních vod ze šestnáctého století Tomáš Jordán z Klausenburku. Voda prý mívala žlutozelenou barvu a na březích se usazovala síra a dusičnany. V jezeře byla tak vysoká koncentrace minerálních látek, že v něm nic nežilo, nedalo se pít. Již tehdy se ale voda z něj používala ke koupelím nemocných zvířat i lidí.
V roce 1716 byla (díky zvýšenému zájmu o lázeňství) postavena u jezera Hrubá hospoda, u které později vyrostly lázně. Původní pramen Heliga byl v mokřadech podle pověsti objeven psem Marie Terezie. Sirovodíková (sulfanová) voda se stala hlavním lázeňským lákadlem pro pacienty.
V době největšího rozkvětu lázní však bylo v roce 1857 Čejčské jezero (a i ostatní jezera)zlikvidováno. Voda z něj byla odvedena prokopanými kanály, jeden z nich tvoří právě dnešní Čejčský potok. Důvodem byla snaha o rozšíření zemědělských ploch pro pěstování cukrovky. Při odvodnění se ztratil i původní sirný pramen. Později se ho sice podařilo znovu nalézl, ale provoz lázní již obnoven nebyl.
Výskyt síry a organických látek, které umožňují život sirným bakteriím, je ve zdejší vodě podmíněn zřejmě ložiskami nekvalitního hnědého uhlí s vysokým obsahem síry. |