Zdejší kyselka má dlouhou historii a podle některých zdrojů je nejstarší známou kyselkou na Moravě. První zmínka o ní je totiž již k roku 1580 v geografii Tomáše Jordána z Klausenburku. Nazývala se různě : Loza, Lozanka, Slovačka nebo Slatina.
Od počátku 20.století se začala kyselka stáčet a prodávat. Byla zde vybudována plnírna, které fungovala až do konce 2.světové války. Později byl provoz na čas obnoven, definitivně byl ukončen v roce 1963 a za několik let byla zbořena i chátrající plnírna.
Po roce 2000 byly funčkní dva vývěry. Jeden byl opatřen pumpou, druhý vytékal v podzemní šachtě, která byla zastřešena poměrně nevzhlednou prosklenou budkou. Na podzim roku 2007 nechala obec provést průzkumný vrt, který v hloubkách 60 a 112m zachytil dva nové vydatné zdroje o mineralizaci až 6000 mg/l. Do budoucna je počítáno s jejich komerčním využitím.
V roce 2013 byly dva původní vývěry svedeny do nově vybudovaného honosného altánku. Altánek má kamennou podezdívku, kde v hloubce asi 2m vytéká kyselka z trubek do kovových koryt. Zastřešení altánku je dřevěné. Vzorně je upraveno též okolí vývěru.
Kyselka patří ke skupině minerálních vod Bílých Karpat, které jsou vázány na Nezdenický hlubinný zlom. Výrony CO2 souvisí s třetihorním andezitovým vulkanismem (odkryvy soupečných hornin je možné vidět ve vesnici Bánov). Pro kyselku je typická slaná příchuť, která je způsobena mísením uhličité vody s fosilními mořskými vodami, které jsou uloženy ve vrstvách podložních paleogenních hornin (stejně vznikají i slané kyselky v Luhačovicích). |