Kyselka vyvěrá v údolíčku na pravé straně bezejmenného potoka mezi obcemi Pístov a Holubín.
Informace o kyselce v těchto místech máme již z 19.století, kdy je zmiňována kyselka, které se říkalo Rychtářská. A jak je ve zdejší oblasti zvykem, byla zachycena v dutém kmeni. Jestli šlo o Holubínskou kyselku, nebo o blízké Pístovské kyselky a nebo o nějaký jiný pramen, není dnes již možné určit.
Po roce 1900 jsou v místě uváděny hned 3 kyselky, dvě na pozemcích Františka Egerra a jedna na pozemku starosty obce Heidla, podle kterého byla též nazývána Heidlovou.
V polovině 20.století byla při melioračních pracích kyselka zachycena do úzké betonové skruže s odtokem a opatřena stříškou. Ta v současné době na skruži již není. Výtok ze skruže bývá často zanesený, pak je kyselka kalná a k napití neláká. Pokud máte štěstí a výtok je pročištěný, pak je kyselka ve skruži průzračná, vydatně bublá a chutná výborně.
V širším okolí kyselky nalezneme rozsáhlé, krásně rezavě zabarvené prameniště, které je přes léto neprostupně zarostlé rákosím a bodláčím.
Asi 200m proti proudu potoka v pastvině po jeho levém břehu, je v betonové skruži zachycen velmi vydatný vývěr zrzavé vody. Podle chuti ale neobsahuje žádný CO2, nebo jen velmi malé množství. |