| Novoměstská kyselka byla podle pověsti objevena náhodou v roce 1780. Jako nálezce je uváděn novoměstský kovář Johann Nepomuk Legler, který objevil pramen kyselky při návratu z práce, když scházel údolím Ztraceného potoka.
Kyselka však byla nejspíše známa už dříve o čemž svědčí několik pověstí, z nichž jedna vypráví, že zázračná voda z místních lesů ochránila obyvatelstvo nedávno vzniklého městečka před těžkou morovou epidemií v roce 1598.
Kyselka byla vždy hojně navštěvovaná a o její oblibě svědčí fakt, že když k ní v roce 1903 zakázal majitel panství přístup, protestovali novoměstští obyvatelé tak vehementně, že musel být přístup opět povolen.
V průběhu století bylo okolí kyselky i její jímání mnohokrát upravované. Současná podoba dřevěného domečku s podezdívkou pochází z roku 1937, od té doby proběhly jen menší udržovací úpravy.
Kyselka vytéká v suterénu objektu z trubky. Jímací šachta je ukryta kdesi za dveřmi, takže bublající studánku neuvidíme.
|